|
|
Metody segmentace a identifikace deformovaných obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů
Jakubíček, Roman ; Flusser, Jan (oponent) ; Kozubek, Michal (oponent) ; Jan, Jiří (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá návrhem metod směřujících k vymezení povrchů jednotlivých obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů, příslušných algoritmů a jejich ověřením. U takových pacientů se velmi často vyskytují tvarové i intenzitní změny obratlů, které výrazně komplikují řešení daného problému. Získání finálních segmentací jednotlivých obratlů včetně identifikace jejich pozice v páteře obecně vede přes několik základní kroků: detekce páteře a nalezení její osy, lokalizace jednotlivých obratlů a jejich identifikace a finální přesné segmentace. Pro tyto účely byly navrženy, realizovány a ověřeny příslušné algoritmy, užívající původních přístupů včetně využití strojového učení. Součástí řešení jsou mj. návrh a realizace algoritmu optimálních kružnic pro trasování páteřního kanálu s populačním přístupem, prostorově variantní filtrace jasového profilu cílená k lokalizaci obratlů nebo využití trénovaných modelů pro identifikaci obratlů s optimalizací pomocí dynamického programování. Přístup realizující finální segmentaci obratlů částečně navazuje na algoritmus navržený v předcházející fázi projektu (Peter 2013), který byl výrazně modifikován a rozšířen; algoritmus je v nové verzi založen na geometrické adaptaci intenzitního modelu kompletní páteře. Navržené přístupy byly testovány na několika databázích vytvořený v rámci práce a včetně volně dostupných umožňující také srovnání s algoritmy jiných autorů. Na základě provedeného detailního hodnocení lze konstatovat, že algoritmus poskytuje velmi dobré výsledky a ve srovnání s aktuálně publikovanými přístupy jiných autorů dosahuje srovnatelné nebo lepší výsledky. Na rozdíl od zmíněných publikací se zabývá nikoli jen některými zmíněnými etapami řešení, ale finálně jich využívá v komplexním algoritmu, řešícím celý postup od CT dat po přesně segmentované objemy jednotlivých identifikovaných obratlů, které tvoří vstupní data pro návaznou práci, zabývající se detekcí a klasifikací lézí. Navíc se algoritmus vyznačuje vysokou robustností vůči výskytu patologií a artefaktů v datech a relativně nízkou výpočetní náročností. Disertační práce obsahuje několik původních přístupů, které byly průběžně publikovány na mezinárodních konferencích; výsledné řešení bylo publikováno jako časopisecký článek Jakubicek a kol. (2020). Během experimentální validace ve spolupráci s lékařskými experty se ukázalo, že navržené algoritmy jsou plně využitelné pro následující analýzu nádorových lézí.
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic.
PLECEROVÁ, Jana
Plicní karcinom je v dnešní době nejčastější maligní onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jedná se o zákeřnou chorobu, která je z počátku asymptomatická a má velice nepříznivou prognózu. Rakovina plic je onemocnění, které nebolí, proto nemocný nemají dlouhou dobu žádné výrazné zdravotní potíže. V pozdějším stádiu si někteří pacienti uvědomí, že je něco trápí. Zjišťují, že je něco v nepořádku, nejčastěji se cítí dušní. Dušnost ale přičítají své váze, fyzické zátěži, stresu, pracovnímu zatížení, prostředí, ve kterém pracují. K lékaři je přivedou až další projevy choroby, které svědčí pro pokročilé stádium choroby. Je to hemoptýza, chrapot, chronický kašel, dysfágie, bolesti, hubnutí. U některých pacientů se na onemocnění přijde náhodně, kdy v rámci předoperační přípravy na jiný chirurgický zákrok, se při RTG srdce a plic, zjistí ložisko na plicích. Smutné na tomto onemocnění je skutečnost, že většina pacientů si tuto chorobu přivodí sama. Důvodem je kouření. Dnešní mládež považuje kouření za moderní. Mají potřebu zkusit něco nového a většina z nich u kouření zůstane. Stanou se závislými, a jen velmi malé procento z nich, vyhledá pomoc odborníka. Dříve jsme se s diagnózou plicní rakoviny setkávali u pacientů mezi 60. a 70. rokem života. V současnosti jsou pacienti s touto diagnózou mladšího věku. Rozmezí věkové hranice nově diagnostikovaných plicních tumorů je 40-50 let. Myslím si, že by se měla více informovat veřejnost o problematice plicního nádoru, o léčebných možnostech, primární a sekundární prevenci a pomoci v odvykání kouření. Veřejnost by měla být informována o rizikových faktorech, které vedou ke vzniku nemoci. Do popředí médií by měly proniknout statistiky plicních tumorů, výzkumné šetření vzniku rakoviny plic, kazuistiky pacientů s touto diagnózou. Před několika lety se začaly objevovat na krabičkách cigaret různé obrázky, které představují rizika kouření a komplikace, které jsou spjaty s plicním karcinomem. Bohužel tato kampaň neměla takový efekt, jaký se očekával. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou. Jejím cílem je prezentovat problematiku plicních tumorů u nás i ve světě. Klíčová oblast práce je věnována chirurgické terapii plicních nádorů, která se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky v terapii malignity plic. Dalším cílem práce je ozřejmit postavení a úlohu sester v pooperační péči u pacientů s plicním tumorem. Závěr diplomové práce je zaměřen na specifika paliativní péče a její modely.
|
|
|
Etické problémy v souvislosti se zapojením pacientů a lékařů v klinickém výzkumu
Norková, Olga ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jedličková, Anetta (oponent)
(česky) Předmětem mé disertační práce je rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení. Cílem práce je detekovat a porozumět etickým aspektům rozhodování subjektů s onkologickým onemocněním k účasti v rané fázi klinického hodnocení. V teoretické části své disertační práce vymezuji oblast klinického výzkumu, popisuji jednotlivé fáze klinického výzkumu a etické kodexy významné pro klinický výzkum. Jsou představena aktuální etická dilemata související s účastí subjektů v rané fázi klinického hodnocení, která jsou diskutována odbornou veřejností. Výzkumná část obsahuje výsledky šetření rozhovorů se sedmnácti respondenty, jehož obsah koreluje s vytyčeným cílem, tj. porozumět rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení z hlediska subjektivně konstruovaných realit, které jsou u jednotlivých respondentů odlišné. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že čtrnáct respondentů označilo za jeden z nejvýznamnějších aspektů rozhodování k účasti v rané fázi klinického hodnocení doporučení zkoušejícího lékaře a důvěru v lékaře. Dvanáct respondentů uvedlo jako nejčastější důvod účasti naději na získání léčebného prospěchu. Jedenáct respondentů přisoudilo očekávanému léčebnému prospěchu význam prodloužení délky života a zlepšení kvality života. Z výpovědí respondentů je patrné, že...
|
|
|
Metody segmentace a identifikace deformovaných obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů
Jakubíček, Roman ; Flusser, Jan (oponent) ; Kozubek, Michal (oponent) ; Jan, Jiří (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá návrhem metod směřujících k vymezení povrchů jednotlivých obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů, příslušných algoritmů a jejich ověřením. U takových pacientů se velmi často vyskytují tvarové i intenzitní změny obratlů, které výrazně komplikují řešení daného problému. Získání finálních segmentací jednotlivých obratlů včetně identifikace jejich pozice v páteře obecně vede přes několik základní kroků: detekce páteře a nalezení její osy, lokalizace jednotlivých obratlů a jejich identifikace a finální přesné segmentace. Pro tyto účely byly navrženy, realizovány a ověřeny příslušné algoritmy, užívající původních přístupů včetně využití strojového učení. Součástí řešení jsou mj. návrh a realizace algoritmu optimálních kružnic pro trasování páteřního kanálu s populačním přístupem, prostorově variantní filtrace jasového profilu cílená k lokalizaci obratlů nebo využití trénovaných modelů pro identifikaci obratlů s optimalizací pomocí dynamického programování. Přístup realizující finální segmentaci obratlů částečně navazuje na algoritmus navržený v předcházející fázi projektu (Peter 2013), který byl výrazně modifikován a rozšířen; algoritmus je v nové verzi založen na geometrické adaptaci intenzitního modelu kompletní páteře. Navržené přístupy byly testovány na několika databázích vytvořený v rámci práce a včetně volně dostupných umožňující také srovnání s algoritmy jiných autorů. Na základě provedeného detailního hodnocení lze konstatovat, že algoritmus poskytuje velmi dobré výsledky a ve srovnání s aktuálně publikovanými přístupy jiných autorů dosahuje srovnatelné nebo lepší výsledky. Na rozdíl od zmíněných publikací se zabývá nikoli jen některými zmíněnými etapami řešení, ale finálně jich využívá v komplexním algoritmu, řešícím celý postup od CT dat po přesně segmentované objemy jednotlivých identifikovaných obratlů, které tvoří vstupní data pro návaznou práci, zabývající se detekcí a klasifikací lézí. Navíc se algoritmus vyznačuje vysokou robustností vůči výskytu patologií a artefaktů v datech a relativně nízkou výpočetní náročností. Disertační práce obsahuje několik původních přístupů, které byly průběžně publikovány na mezinárodních konferencích; výsledné řešení bylo publikováno jako časopisecký článek Jakubicek a kol. (2020). Během experimentální validace ve spolupráci s lékařskými experty se ukázalo, že navržené algoritmy jsou plně využitelné pro následující analýzu nádorových lézí.
|
|
|
Únava u onkologicky nemocných
NEJEDLÁ, Gabriela
Cílem této bakalářské práce bylo popsat, jakou úlohu zastávají sestry v problematice únavy u onkologických pacientů. Zjistit jaké existují možnosti ovlivnění únavy onkologických pacientů a jak jsou v praxi uplatňovány. Jakým způsobem je únava pacientů podstupujících onkologickou léčbu zaznamenávána a hodnocena v dokumentaci pacientů a jak je únava vnímána samotnými pacienty. V rámci praktické části bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen devíti sestrami a devíti pacienty vybraných onkologických oddělení v nemocnicích ČR. Výběr respondentů byl záměrný. Získané rozhovory byly zpracovány pomocí techniky otevřeného kódování metodou tužka a papír. Při vyhodnocování rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno devět kategorií, rozhovory s pacienty byly vyhodnoceny v sedmi kategoriích. Některé kategorie byly námi dále rozděleny do několika podkategorií dle jejich zaměření. Z výsledků práce vyplývá, že se jedná o příznak, který je často ze strany ošetřovatelského personálu zanedbáván. Výzkum prokázal skutečnost, že sestry se hodnocením a zaznamenáváním únavy v dokumentaci nemocného nezabývají, jak by měly. Nejsou jimi prováděné veškeré možné intervence k ovlivnění únavy. Z výsledků byl dále zjištěn fakt, že pacienti nejsou převážnou většinou sester řádně edukováni o možnostech ovlivnění únavy i přes skutečnost, že sestra může kvalitní ošetřovatelskou péčí ovlivnit pacientův fyzický, ale i psychický stav, což se přímo odráží na míře únavy pacientů.
|
|
|
Etické problémy v souvislosti se zapojením pacientů a lékařů v klinickém výzkumu
Norková, Olga ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jedličková, Anetta (oponent)
(česky) Předmětem mé disertační práce je rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení. Cílem práce je detekovat a porozumět etickým aspektům rozhodování subjektů s onkologickým onemocněním k účasti v rané fázi klinického hodnocení. V teoretické části své disertační práce vymezuji oblast klinického výzkumu, popisuji jednotlivé fáze klinického výzkumu a etické kodexy významné pro klinický výzkum. Jsou představena aktuální etická dilemata související s účastí subjektů v rané fázi klinického hodnocení, která jsou diskutována odbornou veřejností. Výzkumná část obsahuje výsledky šetření rozhovorů se sedmnácti respondenty, jehož obsah koreluje s vytyčeným cílem, tj. porozumět rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení z hlediska subjektivně konstruovaných realit, které jsou u jednotlivých respondentů odlišné. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že čtrnáct respondentů označilo za jeden z nejvýznamnějších aspektů rozhodování k účasti v rané fázi klinického hodnocení doporučení zkoušejícího lékaře a důvěru v lékaře. Dvanáct respondentů uvedlo jako nejčastější důvod účasti naději na získání léčebného prospěchu. Jedenáct respondentů přisoudilo očekávanému léčebnému prospěchu význam prodloužení délky života a zlepšení kvality života. Z výpovědí respondentů je patrné, že...
|
|
|
Komunikace zdravotníků s pacientem s onkologickým onemocněním
SLABOVÁ, Markéta
Cílem této práce je zjistit, jaký je současný stav komunikace mezi zdravotníkem a pacientem s onkologickým onemocněním. Touto prací vznikl manuál, který bude jakousi příručkou pro všeobecné sestry, které se setkávají s vážně nebo nevyléčitelně nemocnými, kde sestry najdou zásady komunikace s takovým pacientem. Teoretická část obsahuje informace o problematice komunikace, typy komunikace, či účel komunikace. Dále obsahuje problematiku onkologických onemocnění, jejich příčiny, diagnostiku, léčbu a také rozšíření v České republice a v Jihočeském kraji. V neposlední řadě se teoretická část zabývá tím, jak by měl probíhat přístup a komunikace s onkologicky nemocnými a jaké jsou další možnosti péče pro nevyléčitelně nemocné. Empirická část je založena na několika výzkumných otázkách, které by měly splnit dva vytýčené cíle. Na výzkumné otázky je odpovězeno pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů, a jehož výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a pacienti s onkologickým onemocněním. Sběr dat byl uskutečněn během února a března roku 2016 ve dvou Jihočeských nemocnicích. Po uskutečnění a zpracování rozhovorů do Microsoft Office Word byly vytvořeny identifikační údaje sester a respondentů. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí kategorizace dat a následném kódování. Analýza dat prokázala, že pacienti jsou spokojeni s komunikací a přístupem zdravotníků. Sestry jsou vůči tomuto tématu a vzniku syndromu vyhoření velice odolné.
|
|
|
Zvláštnosti v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných
CANDROVÁ, Daniela
Ve své práci se zabývám zvláštnostmi v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných. V diagnostice novotvarů má biopsie zvláštní význam mezi intervenčními výkony. Je základem histologické a cytologické diagnostiky. Cílem práce bylo zjistit incidenci bioptických výkonů u onkologických pacientů v průběhu jednoho roku na radiologickém pracovišti Nemocnice České Budějovice, a. s. a porovnat výhody a nevýhody použitých modalit. Práce vycházela z hypotézy, že stoupá počet výkonů prováděných pod kontrolou zraku metodami bez použití ionizujícího záření. V teoretické části mé práce jsou popsány bioptické metody intervenční radiologie ve vztahu k onkologii, a jaké jsou její metody, biopsie, zobrazovací metody používané při biopsii (biopsie pod ultrazvukovou kontrolou, biopsie pod kontrolou výpočetní tomografie, biopsie pod kontrolou magnetické rezonance, biopsie pod skiaskopickou kontrolou), instrumentarium, zvláště jehly používané pro odběr tkáně (punkční a bioptické jehly), charakteristika onkologického pacienta, podstata nádorového onemocnění, kancerogeneze, onkologicky změněná tkáň a základní diagnostika onkologického onemocnění. V praktické části jsou uvedeny počty biopsií provedených v roce 2012 v Nemocnici České Budějovice, a. s. pod kontrolou výpočetní tomografie, ultrazvuku a mamografu i počty ostatních intervenčních výkonů u onkologických pacientů, mezi které patří lokalizace nehmatných lézí prsu, perkutánní drenáž žlučových cest pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou a mikroembolizace pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou. U těchto výkonů a biopsií jsou popsány standardně používané metody s jejich výhodami i nevýhodami použití u jednotlivých orgánů v těle. Dále jsem popsala práci radiologického asistenta a vytvořila fotodokumentaci daných výkonů. Na radiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. bylo v roce 2012 provedeno 96 biopsií pod kontrolou některé z diagnostických zobrazovacích metod. Tvořily 0,06 % z celkových 171 466 diagnostických výkonů na tomto oddělení v uvedeném roce. Současně byly částí 3,4 % z celkem 2844 intervenčních výkonů radiodiagnostického pracoviště ČB v tomto období. Z celkového počtu 96 biopsií bylo 79 % provedeno onkologickým pacientům. Pod kontrolou magnetické rezonance ani pod skiaskopicko-skiagrafickou kontrolou nebyly provedeny žádné biopsie. Jelikož vznik nádoru se považuje za hlavní somatické riziko, které jedinci při ozáření nízkými dávkami hrozí, předpokládala jsem, že se zvyšuje počet bioptických vzorků odebraných pod kontrolou zraku bez použití ionizujícího záření a významně tak přispívá k ochraně před zářením. Není jednoznačně dáno, která zobrazovací metoda je pro biopsie nejvhodnější. Většinou se u různých orgánů upřednostňuje ta, která dané místo dokáže nejlépe zobrazit a lze s ní výkon nejbezpečněji, nejrychleji a ekonomicky nejvýhodněji provést. Vybraná metoda by měla lékaři umožnit určení místa, kde se vzorek tkáně odebere. Při výběru také záleží na zvyklostech a přístrojovém vybavení dané nemocnice. Vzhledem k tomu, že podle výsledků této práce je výpočetní tomografie nejčastěji používanou metodou při bioptických odběrech a pod kontrolou magnetické rezonance se zde žádné biopsie neprovádějí, stoupá důležitost a prestiž radiologického asistenta, protože jeho přítomnost u modalit, které využívají ionizující záření, je standardně nezbytná. Hypotéza mé práce nebyla potvrzena. Konkrétní výsledky nepodporují pracovní hypotézu mé práce. Další studie dlouhodobého rázu a multicentricky zpracovaných vzorků mohu však doporučit. Byla bych ráda, kdyby má práce poskytla informační základ pro přípravu radiologických asistentů k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných.
|
host ::
RSS.